Kudy kam

7. února 2018 v 0:00 | Maupharin Luner Sammael |  Pocity
Ztracena v temnotě. Ztracena v životě. Ztracena ve všem. Ztracena v pocitech i emocích. Tak nějak celkově nevím kdo jsem? Už zase nevím kdo vlastně jsem. Je mi hrozně hrozně hrozně!!! Já už nevím jak dál! Prostě nevím. Ztracena ve světě i realitě. Nevím jak dál. Je mi příšerně. Do toho teploty, bolesti v krku a celkově hrozná únava. Vyčerpání organismu. Před pár měsíci jsem se dočetla, že na maniodepresi se dá i zemřít na selhání organismu, že to tělo to jednoduše vzdá a já cítím jako mne ta bolest zabíjí. Pořád jen spím. Jak v noci tak přes den. Jen ležím a spím. Jsem tak hrozně vyčerpaná. Moje tělo tak vyčerpanè. Malátnè a unavenè. Jako by to mè tělo mělo każdou chvíli vzdát. Je to tak. Přetíżení organismu. Takový jako už dlouho ne. Za poslední tři roky jsem v tomto stavu tak po pátý a už mi z toho jebe jako. Je to jako leżet na smrtelnè posteli paralizován bez možnosti se pohnout. Asi takový je to stav. Ve kterém opět jsem. Nechci tím vším ještě více deprimovat své nejbliżší a tak to bliju sem. Jestli to pomůže? To nevím. Nejsem si tím zcela jista. Ale myslím, že ne. Nepomáhá už nic...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama